Mince – Mince představují legální kovové platidlo státu. Dělí se na oběžné, pamětní a investiční. Jsou vydávány autoritou určenou zákonem, zpravidla centrální bankou. Mezi jejich náležitosti patří nominální hodnota, rok emise a státní znak či název země.

Medaile – Pod pojmem medaile se většině lidí vybaví vojenské vyznamenání nebo sportovní ocenění. Pamětní medaile jsou však na první pohled nerozeznatelné od mincí. Liší se absencí nominální hodnoty, a nejsou proto legálním platidlem. Zpravidla je vydávají soukromé subjekty.

Slitek – Investiční slitky existují ve dvou základních formách, kterými jsou lité cihly a ražené destičky. Na každém slitku je uvedena značka výrobce, hmotnost, ryzost kovu a unikátní výrobní číslo.

Emitent – Emitent je autoritou, která vydává mince či medaile. Vydavatel nebývá totožný s výrobcem. Například české mince razí Česká mincovna, ale jejich emitentem je Česká národní banka.

Au – Chemická značka zlata vycházející z latinského slova aurum.

Ag – Chemická značka stříbra vycházející z latinského slova argentum.

Ryzost – Ryzost vyjadřuje poměrné hmotnostní zastoupení drahého kovu ve slitině. V případě mincí, medailí a slitků je udávána v tisícinách. Označení 999,9 nebo 999,9/1000 náleží ryzímu zlatu s minimem příměsí. Takto označený slitek o hmotnosti 1000 gramů pak obsahuje 999,9 gramů zlata a pouze 0,1 gramu ostatních prvků. Ryzost lze vyjádřit také pomocí karátů (ryzí zlato jich má 24), ale ty se jako jednotka používají především ve šperkařství. Ryzí stříbro se označuje jako 999 či 999/1000, tj. obsahuje 999 dílů drahého kovu a pouhý 1 díl příměsí.

8 karátů   = 333/1000
9 karátů   = 375/1000
14 karátů = 585/1000
18 karátů = 750/1000
21,6 karátů = 900/1000
22 karátů = 916,7/1000
23 2/3  karátů = 986/1000 ( dukátové zlato )
24 karátů = 999/1000 ( ryzí zlato )

Trojská unce / oz – Trojská unce je jednotkou hmotnosti používanou na světových burzách s drahými kovy. Své jméno dostala nikoli podle bájného města Tróje, ale podle francouzského města Troyes [trua]. Toto sídlo na řece Seině bylo odnepaměti střediskem obchodu a zlato i stříbro v jednotkách odpovídajících trojské unci se zde směňovalo již ve středověku. 1 oz představuje 31,1 g drahého kovu. Běžně se používají také podíly či násobky trojské unce.

Standard / běžná kvalita / b. k. – Ražba takto označených mincí či medailí probíhá pomocí standardních razidel a celý jejich povrch je matný.

Proof / špičková kvalita – Ražba takto označených mincí či medailí probíhá pomocí speciálních leštěných razidel. Výsledný produkt má zrcadlově lesklou plochu a matný reliéf. Na produktových fotografiích bývá tento efekt znázorněn tmavým odleskem.

Reverse proof – Variace kvality proof. Plocha takových mincí či medailí je matná a zrcadlovým leskem se vyznačuje vystupující reliéf.

Emisní náklad – Maximální množství mincí či medailí, které bude vydáno. Renomované podniky stanovený emisní náklad přísně limitují a nepřekračují.

Stejně jako lidské tělo má i mince svou anatomii:

Averz / averzní strana – Líc. Nese znak nebo název státu. Například na averzní straně všech českých oběžných mincí se nachází český lev.

Reverz / reverzní strana – Rub.

Nominální hodnota – U oběžných mincí je nominální hodnota přesným ekvivalentem toho, co si za ně koupíte. V případě pamětních a investičních mincí představuje základní hodnotu, kterou vlastník mince obdrží v případě, že požádá o její výměnu u centrální banky, která garantuje zpětný výkup mincí. Prodejní cena pamětních a investičních mincí je s ohledem na použitý materiál a zpracování vyšší než nominální.

Plocha – Rovina, ze které vystupují detaily mince.

Reliéf – Motiv, který vystupuje z mincovní plochy.

Státní znak – Symbol země, která minci vydala.

Opis – Text, který je umístěný po obvodu mince.

Nápis – Text, který je umístěný jinde než po obvodu mince.

Značka mincovny – Podpis mincovny, která minci vyrazila. Možná se divíte, proč má značka na českých oběžných mincích podobu písmena „b“. Odpověď je jednoduchá. Česká mincovna původně vznikla jako součást jabloneckého podniku Bižuterie a béčko jí zůstalo i poté, co se osamostatnila. V roce 1993, když se Československo rozdělilo na Česko a Slovensko a Česká mincovna teprve vznikala, vyrobily první české mince mincovny v německém Hamburku a kanadském Winnipegu. Schválně se podívejte, jestli jednu takovou „kanadskou“ minci s ročníkem 1993 nemáte v kapse. Namísto béčka na ní najdete značku v podobě javorového lístku.

Značka autora – Podpis autora čili medailéra, který minci vytvořil.

Rok emise – Letopočet, kdy byla mince vydána.

Hrana – Plášť, který tvoří obvod mince.

Rámeček – Okrajový lem, který vystupuje nad mincovní plochu.