Novinky

Mincovnictví je historicky významným odvětvím, které odráží ekonomický, politický a kulturní vývoj společností. Od prvních mincí vyražených ve starověkém Řecku až po moderní ražbu bankovek dnešní doby procházelo mincovnictví dlouhou a zajímavou evolucí. V tomto článku se podíváme na historii mincovnictví od starověku až po současnost, včetně významných mincovních institucí, jako jsou Česká národní banka, Mincovna Kremnica a Česká mincovna.

Starověké mincovnictví a ražba

Ve starověku se mincovnictví vyvinulo v různých částech světa, přičemž starověký Řecký a Římský svět sehrály klíčovou roli v ražbě mincí. Řecké mince, jako tetradrachmy a drachmy, byly významnými platidly a zároveň uměleckými díly. Římské mincovnictví pak ovlivnilo Evropu po celá staletí, přičemž římské mince sloužily jako důležitý prostředek propagandy a šíření moci.

Středověké mincovnictví a mincovny v Čechách a na Slovensku

Ve středověku se mincovnictví stalo úzce spojeným s panovníky a vládci jednotlivých zemí. V Čechách a na Slovensku získaly značnou prestiž mincovny jako Mincovna Kremnica, která je jednou z nejstarších dodnes fungujících mincovních institucí. Další významnou mincovnou je Česká mincovna, která byla obnovena v roce 1993 a vytváří mince s vysokou uměleckou hodnotou.

Novověké mincovnictví a éra bankovek

S příchodem novověku se technologie mincovnictví stále zdokonalovaly. Ve 19. století nastal přechod od mincí k bankovkám jako hlavnímu platidlu. Vznikla řada významných mincovních institucí, které se specializovaly na ražbu bankovek, včetně České národní banky (ČNB). ČNB je centrální bankou České republiky a odpovědná za emisi českých korun.

Současné mincovnictví a význam sběratelství

V současné době mincovnictví pokračuje v produkci mincí s uměleckou hodnotou a speciálními edicemi, které jsou vyhledávány nejen sběrateli, ale i investory. Mincovní instituce se snaží zachovávat tradice mincovnictví a přitom využívat moderní technologie při ražbě. Sběratelství mincí je také oblíbeným koníčkem mnoha lidí, kteří si cení historického a uměleckého dědictví mincovních pokladů.

Historie mincovnictví je fascinujícím příběhem o vývoji peněžních prostředků od starověku až po moderní éru. Česká a slovenská mincovnictví, jako Česká národní banka, Mincovna Kremnica a Česká mincovna, mají své nezastupitelné místo v této historii. Numismatické zboží je svědectvím minulých dob, které nás může fascinovat nejen svými hodnotami, ale také příběhy, které se skrývají za každou mincí a slitkou.

V nejisté době, kdy inflace stoupá neuvěřitelnou rychlostí a zdražuje se téměř všechno zboží se lidé oprávněně obávají o své úspory. Každým procentem inflace se hodnota úspor snižuje. Je proto logické, že člověk hledá možnosti, jak našetřené peníze ochránit. Mezi jednu z možností patří i investice do drahých kovů. Jejich cena sice není garantovaná, ale jedná se o jednu z nejjistějších investic, která zvládne udržet hodnotu peněz, a mnohdy ji i navýšit. Pořídit si pár slitků nebo zlatých mincí také není tak nákladné, jak jste si možná mysleli.

Je lepší investiční mince nebo raději slitek?

Obě formy uchovávání drahých kovů mají své plusy a mínusy. Než si zlatý slitek nebo minci koupíme, je třeba si promyslet pár kroků.

Nejdříve je nutné zvážit, jak velký obnos peněz můžeme pro tento nákup uvolnit. V případě, že disponujeme několika tisíci korunami, máme rozhodování usnadněné. V této cenové relaci bude nejlepší pořídit si pár investičních stříbrných mincí. Jejich cena je mnohem dostupnější než u zlatého kovu a kovových slitků. U jednotlivých mincí pak v popisku najdete dostupné informace o přednostech vybraného stříbrňáku.

Investice do stříbra přináší výhodu nejen jako formu investování do drahého kovu, ale také do kovu průmyslového. I to zvyšuje jeho hodnotu a možnosti využití. Celkem 85% celosvětové produkce stříbra totiž připadá na průmysl. Těžba stříbra je omezená a nelze nijak uměle navýšit, proto cena tohoto kovu bude zákonitě růst.

Pokud si můžete dovolit uvolnit na investici stříbra větší obnos peněz v řádu desítek tisíc korun, nabízí se nákup stříbrných slitků.

V případě, že byste raději zainvestovali do zlata, budete potřebovat větší finanční obnos, protože zlato je samozřejmě dražší než stříbro. I zde si můžete zvolit zlaté slitky (tolik líbivé a populární zlaté cihličky) nebo zlaté mince.

Pokud se rozhodnete investovat do mincí nebo slitků, důležité je, abyste pořizovali takové, jejichž hmotnost je uvedena v uncích. Nejčastěji se obchoduje s trojuncovými produkty, proto na to myslete! Když se rozhodnete zainvestovat do slitků, je výhodnější pořídit si větší slitky. Protože slitek je třeba vyrobit, zabalit, pojistit atd. Příkladem budiž, že levněji vás vyjde kilový slitek zlata nebo deset stogramových slitků. Ovšem větší slitek se hůře prodává. Pokud hodláte pořídit dlouhodobou investici a nemáte v plánu prodávat pouze část úspor, vyplatí se pořídit si jeden velký kus. Ztrácíte tak ale flexibilitu investice.

Možná budete časem chtít zajistit maximální návratnost vašich investic, a tak budete chtít část slitku prodat. Ouha, část slitku? Zde se vyplatí mít více slitků menší hmotnosti, abyste mohli prodat jen část. A nebo raději pořídit investiční mince.

Investiční zlaté a stříbrné mince nabízejí výbornou flexibilitu. Jsou skvělou volbou jak pro začátečníky, tak pro znalé investory. Vyrábějí se v několika velikostech, proto si můžete vybrat vhodnou velikost přesně pro vás. Nejlepší je však pořídit minci minimálně jednouncovou. Mince se dobře skladují a na trhu jich najdete obrovské množství - snadno si tak vyberete takové, které budou vyhovovat vašim požadavkům.

Všeobecně je dobré myslet na diverzifikaci investičního portfolia, a to platí i pro drahé kovy. Zaměřte se tedy nejen na slitky, ale i na mince. Jaké pořídit? Třeba zlaté  mince Krugerrand či sovereigny. Pro stříbro jsou pak oblíbené mince Philharmoniker, American Eagle, Canadian Maple, Australian Kangaroo či Krugerrand.

Mince pamětní a oběžné

Mimo investiční mince si můžete pořídit i mince pamětní, historické, sběratelské či oběžné. Jaký je v nich rozdíl? Mince oběžné představují skutečné platidlo, které se využívalo nebo stále využívá. Mince historické pak taktéž sloužily jako platidlo, ovšem v dávnější době. Jejich hodnota spočívá ve vzácnosti, je jich omezené množství. Je ovšem někdy těžké doložit jejich pravost. Mince sběratelské a pamětní, které jsou rovněž raženy v určitém nákladu, který se nenavyšuje. Liší se druhem motivu, váhou, značkou a počtem kusů v dané edici. Jejich cena tak nespočívá pouze v užitém kovu, ale i v umělecké hodnotě. Investiční mince pak v podstatě představuje hodnotu pouze v použitém kovu a jeho množství.

Prohlédněte si nabídku v našem e-shopu. Nabízíme široké portfolio nejrůznějších druhů zlatých i stříbrných mincí a slitků.

Ačkoliv jsme si dlouhou dobu žili poměrně bezstarostně, během posledních dvou let se po celém světě udály změny, které jsme nečekali. Covidová krize a válečný konflikt na Ukrajině jsou události, které otřásly našimi jistotami, a dodnes ještě nejsme schopni určit, jaké následky budou mít.

Covid i válka na Ukrajině neblaze ovlivňují míru inflace a lidé se začínají obávat, že jejich našetřené peníze ztratí hodnotu. Hledají tak možnosti investic, mezi kterými se čím dál víc objevují i drahé kovy. A tímto také cena zlata, stříbra a platiny začala stoupat.

Kdo nakoupil drahé kovy před třemi lety nebo ještě dříve, může si mnout ruce. Vesměs všechny investice, které proběhly pár let zpátky se vám zhodnotí. Přesto je dobré nakoupit drahé kovy i teď, protože je v nich pořád větší jistota zhodnocení úspor než v penězích, které máte na běžném, ba i spořicím účtu. Ty nejsou podložené ničím.

Na začátku roku 2019 se pohybovala cena jedné trojské unce zlata zhruba okolo 1300 dolarů. S příchodem pandemie covidu cena vystřelila na 1600 dolarů a stále stoupala. Poslední zvýšení u ceny zlata proběhlo po začátku války na Ukrajině. Koncem února roku 2022 zlato překonalo hranici 1900 dolarů za unci. Později vystřelilo i na cenu 2000 USD a momentálně trojskou unci zlata můžete pořídit zhruba za 1800 dolarů. Cena zlata stoupá a klesá v závislosti na nejrůznějších okolnostech ve světě. Například v roce 2007 jste mohli pořídit trojskou unci za 600 dolarů. Jak to ze zlatem bude dál nikdo neví, nicméně jako dlouhodobá investice a ochrana financí před inflací bude jistě fungovat.

I stříbro si prošlo trnitou cestou. Momentální hodnota je na 28 dolarech za unci. Před příchodem covidu jste jednu unci mohli pořídit za cca 13 dolarů. A na této ceně se drželo zhruba od roku 2014. Předtím ale zažilo stříbro pořádný nárůst. V roce 2011 jste mohli jednu unci pořídit za 41 dolarů. U stříbra je výhodou fakt, že se nejedná jen o investiční kov, ale také o kov průmyslový, který se využívá v mnoha odvětvích. I v tom spočívá jeho hodnota.

Mezi drahé kovy patří také platina, která má momentální cenu na 950 dolarech za unci. Ovšem její cena je na rozdíl od zlata a stříbra ve srovnání s minulostí velmi nízko. Kdo do platiny nedávno zainvestoval například z důvodu využití v elektromobilech nebo průmyslu, bude si muset na zisk nějakou dobu počkat. Před covidem se cena jedné trojské unce pohybovala na 600 USD. Ale například před krizí roku 2008 byla její cena vyšší než 2200 USD. Pak ale nastal strmý pád a cena klesla na 800 dolarů.

V neposlední řadě bychom měli zmínit palladium, jehož cena za 1oz je momentálně na 2000 USD. V březnu letošního roku však dosahovala ceny přes 3000 dolarů. Z historického hlediska se však jedná o kov, který má vzestupné tendence.

 Aktuální grafy cen drahých kovů najdete zde.

Česká národní banka téměř pět minut před dvanáctou oznámila stažení některých bankovek. Proto zkontrolujte své bankovky v peněžence o nominálních hodnotách 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1 000 Kč a 2 000 Kč, protože s některými už od 1.7.2022 nezaplatíte.

Které bankovky se stahují?

ČNB rozhodla o stažení všech bankovek vydaných mezi lety 1995 až 1999 s nominálními hodnotami 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1 000 Kč a 2 000 Kč. U bankovek nominální hodnoty 5 000 Kč se nic nemění.

Které bankovky tedy v oběhu zůstávají?

Jak už jsme si řekli, pro bankovky o nominálu 5 000 Kč se nic nemění. V oběhu nadále zůstanou následující vzory bankovek: 100 Kč vzoru 2018, 200 Kč vzoru 2018, 500 Kč vzoru 2009, 1000 Kč vzoru 2008, 2000 Kč vzoru 2007 a 5000 Kč vzorů 1999 a 2009.

Jak bankovky jednoduše poznat?

Pokud si nevíte rady, jestli vaše bankovky patří mezi ty, se kterými od července 2022 už nezaplatíte, tak zkontrolujte šířku stříbřitého proužku na bankovkách. Tento proužek je na stahovaných bankovkách užší a při naklopení nezmění barvu.

Zajímavostí je, že smyslem stažení těchto bankovek je mít v každé nominální hodnotě pouze bankovku jednoho jediného vzoru. Velmi výrazně to zjednoduší například kontrolu padělků a také zahraniční návštěvníci budou méně zmatení.

Jak postupovat pokud vlastníte bankovky, které jsou stažené z oběhu?

I přesto, že od 1. 7. 2022 už v obchodě při hotovostní platbě těmito bankovkami nezaplatíte, tak nám Česká národní banka dala dostatek času na to, abychom si své bankovky pohodlně vyměnili.

ČNB slíbila, že výměna bankovek nebude časově omezená. Takže ani opozdilci o své úspory v hotovosti nepřijdou (alespoň do výše inflace). Od 1. července 2022 až do 30. června 2024 lze vyměnit stažené bankovky ve všech bankách, také na územních zastoupeních České národní banky. Od 1. července 2024 bude výměna možná pouze na pokladnách ČNB.


ZDROJ: Česká národní banka [online]. ČNB 2022. Dostupné z: https://www.cnb.cz